Někteří z nás se živí učitelováním, jiní výtvarničením, grafikou, výrobou šperků, malbou, komiksem, ilustrací, a dalšími. Jsme různorodí a v podstatě každý dělá něco trochu jiného. Na pleneru pak odhodíme svoje všední práce, starosti a děláme čistě to, co nás baví a na co máme zrovna náladu. Proto není až tak těžké mezi nás zapadnout.
Jen tak si totiž zamalovat v přírodě, být týden soustředěný na vnímání a tvorbu, neohraničen požadavky, úkoly, rodinou či zaměstnavatelem, je jako hluboký nádech na celý rok pracovních povinností a starostí. A dýchat musíme, jinak bychom jistě umdleli či zemřeli pod tíhou všednosti.